občan

Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem, a pokud dosáhl věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost, má oprávnění:

vyjadřovat se

  • na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
  • k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,

nahlížet

  • do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok,
  • do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce,
  • do usnesení rady obce,
  • výborů zastupitelstva obce
  • komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

požadovat

  • projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce;

podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty

orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce.
Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními před- poklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů.

  • jde především o uspokojování potřeby bydlení,
  • ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů,
  • potřeby informací,
  • výchovy a vzdělávání,
  • celkového kulturního rozvoje
  • ochrany veřejného pořádku.

Do 1.1.1949 existoval institut domovského práva (1849-1949) než jej 1.1.1949 komunistický režim zrušil v zájmu umožnění přesunů obyvatel (osidlování pohraničí, budovatelské akce, atd.), přičemž prvně byla příslušnost osoby k určité obci uplatňována již v roce 1804.

Občan tak získával domovskou příslušnost v obci:

  • narozením (manželské dítě nabývalo příslušnost rodičů, nemanželské příslušnost matky),
  • provdáním se (manželka nabývala příslušnost svého manžela)
  • přijetím do obecního svazku (buď výslovně usnesením obecního zastupitelstva, nebo mlčky, pokud obec trpěla, aby občan, i když neměl platný domovský list, se zde nepřetržitě po dobu 4 let zdržoval).
  • přikázáním (v případě státních zaměstnanců, důstojníků, duchovních, veřejných učitelů)

Domovská příslušnost občana k určité obci se prokazovala domovským listem, který bylo možno užít též jako cestovní doklad při cestách po území korunních zemí.

O získání domovského práva rozhodovala výlučně obec, a to v rámci výkonu samostatné působnosti. Proti jejímu rozhodnutí však nebylo možné se odvolat. domovské právo představovalo právo neruše-ného pobytu v obci a nárok na chudinské zaopatření. Osoba se mohla platně zřeknout domovského práva pouze tehdy, pokud v jiné obci domovské právo získala.


Více o domovském právu