občan
Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem, a pokud dosáhl věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost, má oprávnění:
vyjadřovat se
- na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
- k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
nahlížet
- do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok,
- do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce,
- do usnesení rady obce,
- výborů zastupitelstva obce
- komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
požadovat
- projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce;
podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty
orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce
a občanů obce, zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou
vydávání nařízení obce.
Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v
souladu s místními před- poklady a s místními zvyklostmi o vytváření
podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých
občanů.
- jde především o uspokojování potřeby bydlení,
- ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů,
- potřeby informací,
- výchovy a vzdělávání,
- celkového kulturního rozvoje
- ochrany veřejného pořádku.
Do 1.1.1949 existoval institut domovského práva (1849-1949) než jej 1.1.1949 komunistický režim zrušil v zájmu umožnění přesunů obyvatel (osidlování pohraničí, budovatelské akce, atd.), přičemž prvně byla příslušnost osoby k určité obci uplatňována již v roce 1804.
Občan tak získával domovskou příslušnost v obci:
- narozením (manželské dítě nabývalo příslušnost rodičů, nemanželské příslušnost matky),
- provdáním se (manželka nabývala příslušnost svého manžela)
- přijetím do obecního svazku (buď výslovně usnesením obecního zastupitelstva, nebo mlčky, pokud obec trpěla, aby občan, i když neměl platný domovský list, se zde nepřetržitě po dobu 4 let zdržoval).
- přikázáním (v případě státních zaměstnanců, důstojníků, duchovních, veřejných učitelů)
Domovská příslušnost občana k určité obci se prokazovala domovským listem, který bylo možno užít též jako cestovní doklad při cestách po území korunních zemí.
O získání domovského práva rozhodovala výlučně obec, a to v rámci výkonu samostatné působnosti. Proti jejímu rozhodnutí však nebylo možné se odvolat. domovské právo představovalo právo neruše-ného pobytu v obci a nárok na chudinské zaopatření. Osoba se mohla platně zřeknout domovského práva pouze tehdy, pokud v jiné obci domovské právo získala.