samospráva

U obcí máme na mysli zejména územní samosprávu, jako jednou z větví veřejné správy, vedle které stojí státní správa. Je to správa vykonávaná relativně nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpo- vědnost a vlastními prostředky.

Jiným typem samosprávy je např. domovní, spolková a podobných typů správa společné věci.

I přes značnou samostatnost je územní samospráva vykonávána pod dohledem státní správy a nepřímo i vlivem parlamentních stran, jejichž některé týmy hrají nižší soutěž a vstupují do výkonu samosprávy, protože jim to zákon umožňuje, jako by činili samosprávu nesvéprávnou. A tak se finanční odměny ze zisku parlamentních hlasů přesouvají volební podpory ve volbách do samosprávy.

Samospráva je tak deformována vlivem parlamentních stran a jejich sekretariátů díky státním finančním příspěvkům. Všichni daňoví poplatníci si paradoxně platí všechny partaje celého barevného spektra. Ani si neuvědomujeme, že si tak platíme všechny partaje, které získaly více jak 3% voličských hlasů v parlamentních volbách. Bohužel tak nelogicky jsou ve státě zakotveny politické strany místo toho, aby byly zakotveny pouze ve společnosti. Je třeba vést iniciativu směřující k odluce partají od státu.

Obec pečuje o svůj rozvoj a stabilitu, a to jak finanční, tak i územní, a současně dbá na to aby se všestranný rozvoj obecního územní projevoval i na blahu jejího obyvatelstva. Samospráva je souhrnem úkolů jenž patří do výlučné kompetence obce.

Stát přenáší na bedra obcí mnoho dalších povinností. Vedle výkonu samosprávy vykonávají obce i přenesenou státní správu, a to proto, že v politických ústupcích v minulých obdobích byly zrušeny okresní úřady a zřízeny úřady krajské, které jsou obcím a občanům přirozeně více vzdáleny. Takže se ukazuje, že bedra obcí snesou vše, co jim stát naloží. Důsledkem může být nezvládnutí žádané agendy a přenášení výkonu správy malých obcí těm větším, event. i slučování do větších celků.