samospráva
U obcí máme na mysli zejména územní
samosprávu, jako jednou z větví veřejné správy, vedle které stojí státní
správa. Je to správa vykonávaná relativně nezávisle, vlastním jménem, na
vlastní odpo- vědnost a vlastními prostředky.
Jiným typem samosprávy je např. domovní, spolková a podobných typů správa společné věci.
I přes značnou samostatnost je územní samospráva vykonávána pod dohledem státní správy a nepřímo i vlivem parlamentních stran, jejichž některé týmy hrají nižší soutěž a vstupují do výkonu samosprávy, protože jim to zákon umožňuje, jako by činili samosprávu nesvéprávnou. A tak se finanční odměny ze zisku parlamentních hlasů přesouvají volební podpory ve volbách do samosprávy.
Samospráva je tak deformována vlivem parlamentních stran a jejich sekretariátů díky státním finančním příspěvkům. Všichni daňoví poplatníci si paradoxně platí všechny partaje celého barevného spektra. Ani si neuvědomujeme, že si tak platíme všechny partaje, které získaly více jak 3% voličských hlasů v parlamentních volbách. Bohužel tak nelogicky jsou ve státě zakotveny politické strany místo toho, aby byly zakotveny pouze ve společnosti. Je třeba vést iniciativu směřující k odluce partají od státu.
Obec pečuje o svůj rozvoj a stabilitu, a to jak finanční, tak i územní, a současně dbá na to aby se všestranný rozvoj obecního územní projevoval i na blahu jejího obyvatelstva. Samospráva je souhrnem úkolů jenž patří do výlučné kompetence obce.
Stát přenáší na bedra obcí mnoho dalších
povinností. Vedle výkonu samosprávy vykonávají obce i přenesenou státní
správu, a to proto, že v politických ústupcích v minulých obdobích byly
zrušeny okresní úřady a zřízeny úřady krajské, které jsou obcím a
občanům přirozeně více vzdáleny. Takže se ukazuje, že bedra obcí snesou
vše, co jim stát naloží. Důsledkem může být nezvládnutí žádané agendy a přenášení výkonu správy malých obcí těm větším, event. i slučování do větších celků.