správa obce


Správa obce představuje správu věcí veřejných, jde tedy o výkon veřejné správy. Základním předpisem obecního práva, je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou Rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.

Do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům.

Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti.

  • Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku.
  • Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
  • Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
  • Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
  • Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.
  • Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

Každý občan obce je součástí této "firmy" a každý, kdo je oprávněn volit, vykonává prostřednictvím zvolených zástupců výkon správy obce, tedy věcí obecních v zájmu zachování a rozvoje samosprávného území.

blaho lidu ať je největším zákonem (Cicero)

veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý, může přitom jít o zájem:

  • celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší, čisté vodě, apod. )
  • lokální (zájem na vybudování průmyslové zóny či oblužných komunikací, apod. )
  • skupinový (zájmy letců, veslařů, hokejistů, seniorů, apod. apod.).